Zdravím,
ke tvím otázkám:
1. Přesné dodržení rámu není třeba, pokud si vše navrhuješ sám a vše si spočítáš tak, aby ti posléze vše vyšlo dle představy.
2. Použití jiné desky. To samozřejmě možné je. Firmware se použije stejný. Ovšem bude ho nutné překonfigurovat. K tomu se ještě vrátím.
3. Podložku MP3 mám, ale ještě jsem ji nepoužil, takže nemůžu říct nějaké zkušenosti. Stále mám na tiskárně tu původní MK2B a nemám s ní problém.
4. K tomu extruderu. To je spolu s tryskou nejdůležitější část tiskárny a odtud se následně odvíjí jak bude tiskárna tisknout. A samozřejmě existuje celá řada těchto komponent různé kvality. Na Rebelu 2 je použita celokovová tryska:
https://3draty.cz/index.php?id_product= ... &id_lang=8 od 3draty.cz Jsem s ní celkově spokojen a dosud sní nebyl problém. Extruder je celý na rebelu vytištěn a také s tím žádný problém dosud nebyl.
5. Použití trapézů přímo jako hřídel motoru se jeví jako dobré řešení, ale má jeden důležitý předpoklad. Vše musí být naprosto precizně v ose jinak s tím bude více problémů než užitku. Použití závitové tyče je pro 3D tiskárnu naprosto dostatečné. Pokud se na tiskárně nepoužívá autoleveling (tryska se v ose Z pohybuje nahoru a dolu podle zakřivení podložky) neprojeví se vůle na matkách Ztové osy. Průša to tam má nejspíš právě kvůli té kalibraci podložky. Stejně tak můžeme i polemizovat nad použitím pružných spojek na ose Z, které mohou být tak jak jsou použity na Rebelu 2 spíše kontraproduktivní, ale tím, že při tisku jede osa Z pouze jedním směrem (nahoru) se opět vůle nijak markantně neprojeví a tisku to nijak nevadí.
Ještě k té elektronice a firmwaru. Toto je nejblíže mé odbornosti. Pokud nemáš s arduinem, elektronikou a programováním v C++ žádné zkušenosti je to pro většinu konstruktérů 3D tiskáren konečná. Pro úspěšné zprovoznění vlastní konstrukce tiskárny je nutné správně nakonfigurovat firmware a ten zkompilovat a následně nahrát do procesoru. Samotná úprava není složitá pokud se člověk vyzná trochu v elektronice, ví jaké má v tiskárně ternistory, koncové spínače, drivery motorů a jak jsou nakonfigurované, no a samozřejmě jak jsou nastaveny veškeré mechanické převody a stoupání. Plus je samozřejmě nutno nastavit vlastní elektronuku, čili typ základní desky, jaké jsou rozšiřující desky (displej, čtečka karet atd).
Pokud je firmware správně nastaven je nutno ho zkompilovat a nahrát do procesoru. Pro kompilaci se používá vývojové prostředí ARDUINO IDE. Bohužel těchto prostředí je mnoho verzí a podle verze firmware je nutno zvolit správnou verzi IDE. Dále po nainstalování IDE do PC je nutno doinstalovat případně další komponenty jako jsou knihovny (pokud jsou třeba). U tebou zamýšlené elektroniky by žádné externí knihovny být třeba neměly, díky použitému obyčejnému LCD se 4mi řádky.
Celkově tedy sečteno a podtrženo. Pokud člověk nemá s 3D tiskem dosud žádné zkušenosti,
důrazně doporučuji pořídit stavebnici 3D tiskárny a nepouštět se do stavby vlastní konstrukce. Každá stavebnice má kolem sebe značnou komunitu, která poradí co a jak nastavit, aby tiskárna nakonec správně pracovala. Pokud použiješ vlastní konstrukci nikdo ti neporadí jak to správně seřídit a nastavit, pač nikdo nebude mít takovou tiskárnu.
To že koupíš stavebnici, taktéž v žádném případě neznamená, že její sestavení je lehké a po sestavení ti tiskárna bude hned tisknout, jak je prezentováno autory stavebnic. Tak to ani náhodou. Zkušenému konstruktérovi trvá sestavení stavebnice tiskárny nejméně 6 hodin a pak minimálně stejný čas vyladění tisku. Začátečník bude tisk ladit několik dní, než z tiskárny vypadne něco jako kostka. I když je tiskárna správně sestavena a nastavena je nutno správně nakonfigurovat ovládací software v PC. Já používám Repetier, který mi přijde pro začátečníka rozhodně nejpřívětivější, protože vše se dělá v jednom programu od výběru tisknutého STL, jeho umístění na tiskovou plochu, slicování, až po samotný tisk.
A opět pokud postavíš vlastní konstrukci tiskárny, bude několik dní trvat odladění sliceru pro tvou tiskárnu.
Já koupil stavebnici od Zahradníka (ona to vlastně nebyla stavebnice, ale jen sada všech potřebných dílů bez návodu, kdy návod je u něčeho takového zcela nepostradatelný) a i když jsem v té době měl s 3D tiskem asi půl roční zkušenost neb jsem už tiskárnu měl daVinci AiO, bylo pro mne správné a funkční odladění tiskárny značně problematické napříč tomu, že mi tiskárna fungovala okamžitě na první zapojení. Takové štěstí většina začátečníků však rozhodně nemá.
Největší problém byl právě ve správném odladění sliceru, napříč tomu, že pan Zahradník poskytoval toto nastavení údajně již pro tuto tiskárnu vyladěné. Ano toto ušetřilo několik dní práce, ale i tak se s tím tisknout nedalo a musel jsem to celkem dlouho ladit. Nakonec to došlo až tak daleko, že jsem musel upravovat i firmware o čemž si lze přečíst
ZDE.
Takže i se stavebnicí si člověk jež začíná s 3D tiskem dost užije a zkušenost s CNC stroji jež mám také, neb CNC stroje v práci běžně opravuji a doma mám také CNC frézku mi hodně pomáhala. Přesto to nelze podcenit, i když to na první pohled může vypadat jednoduše. U 3D tisku se prolíná strašně moc odvětví a profesí, že chvilku trvá, než se v tom člověk zorientuje.
Další věcí, která se nijak moc neřeší a prodejci tiskáren a stavebnic ji zcela záměrně zamlčují, je samotné modelování objektů pro tisk. 3D tiskárna je obrovský pomocník, ale ve své podstatě pouze pro hodně malé procento lidí. Pokud si uživatel nedokáže v nějakém CAD programu navrhnout to co chce tisknout, brzo mu je tiskárna k ničemu. To že se objekty dají stáhnout z různých stránek je sice hezké, ale časem tisk bezúčelných figurek a dekorací omrzí. Potenciál je právě v tom, že tiskárna může vytisknout skoro cokoli, ale to cokoli je třeba nejprve vymodelovat.
Přestože jsem měl s CNC stroji zkušenost a data jsem si připravoval sám, stále navržení kompletního 3D modelu pro mne byl problém. I z obavy, že nebudu umět objekty modelovat jsem si pořídil jako moji první tiskárnu již hotovou s integrovaným 3D scannerem. Přiznám se, že dodnes nevím jestli vůbec ten scanner funguje, neb jsem ho nikdy nepoužil a teprve dnes s odstupem času a zkušeností vím, že 3D scanner je naprosto zbytečná věc (tedy alespoň pro mne). Složité součástky naskenovat neumí, ale já ji vymodelovat umím. Naproti tomu umí naskenovat nějakou figurku postavy, kterou já rozhodně vymodelovat neumím, ale k čemu by mi byla.
No a poslední věc, když už jsem se tak rozepsal, je úvaha nad tím zda pořídit nějakou stavebnici tiskárny (REBEL II) nebo už hotovou tiskárnu (daVinci AiO). Zde je verdikt jasný a kdokoli se mě na to zeptá je má odpověď jasná.
Nikdy za žádných okolností nekupovat komerční tiskárnu. Z prostého důvodu. Tiskárna se dříve či později porouchá (jakákoli i REBEL II), to je prostě fakt, který nejde ovlivnit. No a co s rozbitou tiskárnou daVinci, kde se něco zesralo v trysce a ta se po půl hodině tisku ucpe? No vyhlídky nejsou moc dobré. Lze koupit (velmi velmi obtížně) náhradní tiskovou hlavu za 3500Kč. Stejný problém by se na Rebelu II dal vyřešit za pár stovek (toto je z mé vlastní zkušenosti). Pokud se na průmyslové tiskárně podělá elektronika je to konečná. U Rebela je to zase otázka pár stovek. Další věcí je jakákoli customizace. U průmyslové bez ztráty záruky nemyslitelné, ale i tak obtížné. U Rebela (píšu Rebela, ale mám na mysli všechny otevřené konstrukce jako je i třeba Průša) žádný problém.