Sakul WORLD - fórum

Tak jsem se po dlouhé době odhodlal pro pořízení malé solární elektrárny o výkonu cca 1,5kWp pracující v ostrovním systému. Tato sestava má již nějaký výkon při zachování ještě rozumné ceny. V podstatě je to taková zkouška zda to pro mne má smysl a zároveň je to taková hračka, kde bych se chtěl s touto problematikou seznámit.
Použité komponenty:
Měnič - REVO VM3200 24 (3,2kW) - Podporuje připojení do TN-C
Panely - 4x JKM460M-60HL4-V (460W/ks)
Baterie - 2x gelová 12V 200Ah Ultimatron
Montáž na západní stranu sedlové střechy.

Tak uvidíme zda to pojede. Pokud máte nějaké rady klidně napište. Toto je moje takové první seznámení s touto problematikou.

Celkem zásadní Update:
Protože se mi to zalíbilo rozhodl jsem se svoji FVE trošku rozšířit, takže jsem dokoupil další 4 panely a osadil je na východní stranu střechy, čímž jsem vyčerpal veškeré dostupné místo. Zároveň se tím prodloužilo okno, kdy je využitelná energie ze slunce. Dalším vylepšením bude výměna bateriového bloku za LiFePo4 a výměna měniče za verzi 5kW. Viz následující seznam komponent:
1. Baterie LiFePo4 176Ah 48V
2. Měnič REVO VM5000-48
3. Balancer aktivní 16S

Ahoj Sakule, mám dotaz k tomu 5kW měniči. je možné paralelně k němu, na jeho bateriový vstup zapojit další MPPT regulátor, který by mu pomáhal s dobíjením nějaké velkokapacitní baterie, kterou by sám třeba nezvládal? Další MPPT by se staral o druhý string FV panelů.

Jirka.

To je zajímavý dotaz. Nikdy jsem to neřešil, ale podle mého by to možné bylo. Samozřejmě je nutné v takovém případě počítat s tím, že nebude možné použít data, která bude měnič poskytovat o baterii, protože ta budou z podstaty naprosto chybná. Ale pokud by se použila nějaká externí BMS na baterce propojená třeba do solar assistant, tak už by to mohlo ukazovat i správný stav baterie bez ohledu na to co si myslí měnič.
Rozhodně dobré téma k prověření a dalším testům.

Napadlo mě takto řešit ten jeho nedostatek, že umí z panelů jen 3000W, ale z baterky si klidně cucne 5000W, pak v případě dostatku sluníčka nebude ubývat SOC baterky.

Další dotaz je k konstrukci střídače. Je opravdu uvnitř oddělen na 3 samostatné celky (AC nabíječka, střídač a MPPT nabíječka)? Tím myslím, že má oddělený síťový "nabíječ", který nedělá nic jiného než že mění 230V ze vstupu na DC a nabíjí baterii? Ptám se kvůli obavám z přetoků do distribuční sítě. Pokud by vnitřně byl takto oddělen byl by to ideální "tajný/neohlášený" střídač na ostrovní systém, který by i sám řešil přepínání na síť distributora v případě nedostatku FV/bateriového zdroje.

Tak samozřejmě jsem ho nekuchal, takže nedokážu říct jak to má přesně uvnitř uspořádané. Z principu v režimu AC nabíječky se jedná čistě o spotřebič a stejně tak v režimu solární nabíječky. Jediný moment, kdy se chová jako generátor je režim měniče. V takovém případě je ale vstupní AC napětí odpojeno pomocí interního relé. To že skutečně nic neteče do vstupu lze snadno pozorovat na vstupním napětí, které je vždy vyšší než výstupní. Tudíž do sítě nedodává. Jediné, kdy by jen teoreticky mohl do sítě dodávat je moment, kdy přepne na baypass a nevypnul by interní střídač. Ale i tak počítám, že je výstup střídače oddělen přes relé, které přepíná bypass.
Takže podle mě nemá naprosto žádné přetoky a ani mít nemůže neb se vždy vůči DS chová jako spotřebič. V případě, že bys chtěl mít naprostou jistotu nulových přetoků i v případě jakékoli závady, lze DS vůbec nepřipojit a na baterii připojit externí síťovou nabíječku, která bude zapínat jen při hodně nízkém napětí baterie a současně tak potáhne spotřebiče ze sítě když nepojede solár. Samozřejmě je to méně efektivní, ale je to naprostá jistota ostrovního systému.

To přepnutí na bypass je dostatečně rychlé, aby to zvládly i počítače, switche atd? Nebo jsi netestoval?

Je to stejně rychlé jako UPS, takže bez problému. Jede mi na to celá serverovna bez problémů.

Zdravím
Jak poznám, že měnič je TN-C nebo TN-S?
Mam měnič EASUN POWER 3000W SPS-3K a je na chlup stejný jak REVO.

Ono není ani tak důležité zda měnič dokáže pracovat v té či oné síti, ale hlavní je způsob jak je do té sítě připojen. Zcela všechny měniče jdou svým vstupem připojit do libovolné sítě a stejně tak skoro všechny mohou být na výstupu připojeny oběma způsoby. Takže pokud je vstupní a výstupní síť separátní není nikdy problém. Problém nastává pouze pokud chceme měnič připojit dle obrázku v úvodním příspěvku. Pak už záleží na vnitřním uspořádání měniče zda takto půjde připojit. Co je důležité, aby se to podle toho obrázku dalo zapojit jsem popsal již v mém zcela prvním videu.

Budu komplet předělávat rozvaděč, chci dle ročního období upravovat co pojede na FV.
Vše ještě před proudovými chrániči. Takže jsem doufal na společném PEN a přehazování fáze FV nebo síť.

Zdarec, Máte informace ohledně baterie, četl jsem že ta Life po co máte je ověřená a kvalitní, by se mě šiklo baterie cca 4kw. Máte info kde se dá pořídit?
jak se chová ten Easun, jak jste psal že to bere z baterky pořád 0.9A. Je to schoné tu baterku i podbíjet? nebo se to celkově odpojí a podbití nehrozí. Děkuji za odpovědi.
M.

V tom odkazu na baterky je i slabší varianta cca 135Ah, což by bylo zhruba kapacita 6,5kWh. Případně se poohlédnout po kapacitě 100Ah a ta by byla cca 5kWh. Mám pocit, že všechny tyto baterie je možno pořídit od stejného prodejce.
K druhé části dotazu. Je nutné si ujasnit odkud tu baterii chcete dobíjet. Ale EASun co jsem měl na posledním videu umí baterii nabíjet jak ze sítě (DS) přes AC nabíječku, tak i samozřejmě ze soláru. Nicméně pokud je použit jako elektrárna pro napájení spotřebičů v domě s baterií je naprosto zcestné použít AC nabíječku, ale výhradně baterii nabíjet ze soláru. Ale ten měnič samozřejmě umí mnoho režimů a tak záleží čistě na Vás jak si ho nastavíte.
Jinak k tomu podbití. V momentě, kdy klesne napětí baterie na hodnotu určenou pro přechod na DS stále se bude z baterie odebírat necelá ampéra. To je tak zanedbatelný odběr, že to ničemu nevadí. Nicméně je tam ještě jedna hranice napětí, která celý systém vypne aby k podbíjení nedocházelo. Ovšem mám pocit, že v tomto případě to zdechne všechno. Vše musí být navrženo a nastaveno tak, aby k takovémuto případu nikdy nedošlo.

Zdravím, v posledním videu mne zaujala ta BMS. Co to umí a kde se to dá sehnat?
Děkuji.

pevan73 píše:Zdravím, v posledním videu mne zaujala ta BMS. Co to umí a kde se to dá sehnat?
Děkuji.

Tak pořídit se to dá zde: https://www.aliexpress.com/item/1005003443741614.html a píšou tam i co to umí a tak dále.

Díky za odpověď, koukal jsem na ty slabší baterie, akorát tam už je horší poměr kwh - kč. Co konkrétně dostanj navíc, když použiji Pylontechy a propojím je datově s měničem? Koukám že je potřeba dokoce i nejaký HUb spojovací...

Netuším, Pylontechy nemám, takže nemůžu sloužit.

Ta BMS poskytuje konktétně co? napětí jednotlivých článku a uložeou kapacitu? Propojuje se to d měničem?

Mám myšlenku ale z hlediska napětí 240V a nulové vodiče si nejsem uplně jistý.
Na baráku mám 3x16A což je 3,8kw napadá mě myšlenka pořízení dvou 3,6kw měničů, nedělají se na 48V, ale na na 24V. Zapojilbych je na dvě fáze, ovšem připojení panelů je diskutabilní, když ty měniče připojím na panely paralelně a baterie jim dám vzlá3ť je asi blbost.

Chtěl bych používat dvě faze, kvůli indukční desce. A taky abych nemusel tahat nulový vodič v 6mm.
Je to jen myšlenka, netuším co na to řeknou nuly, když je spojím od dvou měničů dohromady.

Je to peklo vybrat měnič. Cím víc čtu tím víc "nic nevím"

Šiklo by se video o té BMS.

Ta BMS poskytuje konktétně co? napětí jednotlivých článku a uložeou kapacitu? Propojuje se to d měničem?

Monitoring celé baterie a jejích článků + veškeré ochrany, statistiky a tak dále. Samozřejmě je možno s těmito daty pracovat. Dá se propojit s měničem, jež podporuje dané rozhraní a komunikační protokol.

Baterie musí být bezpodmínečně společná pro všechny měniče pracující paralelně nebo ve fázích. Naopak solární panely musí mít každý měnič výhradně svoje.
Taktéž měnič 3,7kW nedá nikdy 3,7kW. Podle mne nemá vůbec žádný smysl pro dům dávat cokoli slabšího jak 5kW na měnič.

Záměrně zde dám modelový příklad s měničem REVO 3,2kW.
Tento měnič má dát 3,2kW v praxi dá tak max 2,8kW a pak mu brutálně klesá napětí. Další věc je, že pokud by svítilo slunce dokáže z něj zpracovat 1,8kW, ale jenom za předpokladu, že jeho výstupní výkon nebude větší jak zhruba 1,2kW. Pokud bude zátěž odebírat více, omezí výkon z panelů zhruba na 800W. Takže zbytek bude tahat z baterky a 1000kW solární energie se promrhá/nevyužije jen proto, že měnič je špatně dimenzován na provoz v místních podmínkách. Na toto přijdete až při praktickém provozu a nikoli z technické dokumentace od měniče. Takže měnič je dobré předimenzovat minimálně na dvojnásobný výkon jak pro zátěž, tak na solární vstup.

Nevím zda je možno spojit jen 2 měniče na 2 fáze (to jsem nikde neviděl). Nicméně N se jim samozřejmě propojuje.

S tím peklem vybrat měnič je to svatá pravda. Ne vše je tak jednoduché jak to na první pohled vypadá a tak růžové jak je to malováno v prospektech.

Ano, s účinností měniče to bude jak říkáte, mám v merku koupit Axperta MAXE but 7,2 ebo 8kw a trocha se dívám co mabízí MAX2 (potřebuju dva stringy) sjiždím spanělská videa, kde o tom chlapci hovoří a trocha mě trápí že to v noci žere z baterky 0,7 při 48V což je 75W za hodinu, no prosinci když je krátký den to samo o sobě zblajzne skoro 1kw. U některých měničů jsem vyčetl z dokumentace, že v tomto režimu berou cca i jen 5W. No ale jestli je to pravda. Ono bude asi na dva měsíce lepší nabít baterky a měnič vypout a přejín a sít, páč to je také nijaké. Nejraději bych použil Victrona, ale je děsně drahé.

Sice nevím jak se dospělo k výsledku odběru 75W při parametrech 0,7A při 48V. Mě to vychází na 33,6W, což je naprosto super hodnota. Mě osobně bere měnič kolem 46W (Axpert King). To že by měnič bral pod 10W je dost nereálné, možná tak ve StandBy režimu, tam se bez problému na těch 5W dostane. Nicméně všechny tyto měniče mají ventilátory, displeje a další obvody, které musí něco žrát, aby to fungovalo. Samozřejmě na zimu je jak píšeš řešením to odpojit a přejít na DS. Sám jsem na to zvědav, jak to bude u mě.

Ano 0,7A je blbost. Na kleštáku bylo 1,5A x 48V je 75W. Když to nemá zoncnu a ani baterie tak to sosá se sítě 130W, když to mělo baterky a zároveň sít tak byla spotřeba ze sítě 30W. Při synchronizaci se sítí to dokonce dělalo přetok, tuším tam bylo cca 200w krátkodobě.

Kdyby byl zájem : https://www.youtube.com/watch?v=Qre3uaK ... F%C3%A1cil

Když se propojí BMS s měničem, tak jde v softu pro měnič vyčítat i baterie, což je pozitivní. Zajímalo by mě jak se měnič popasuje s rozdílnou hodnotou vlastního naměřeného napětí baterie vůči napětí baterie dodané z BMS.

Ještě mě zajímá jak se chovají stringy v paralelním zapojení. Tuším, že to provozujete, máte východ západ. Spojené paralelně. Viděl jsem prodávat oddělující diody, tam bude určo nějaká tepelná ztráta. Je to nutné používat?

Jak se to napětí v tomto zapojení chová? Když jeden string dává cca 200V západ a druhý 400V jih. Chová se panel bez plného osvitu jako spotřebič?

Na jednom strigu bych chtěl zkusit realizovat sledování slunce jen v rovině jih-západ. Na youtube jsou pánové co mají na stožáru "slunečnici" s tuším 6ks 200W panelů vyrobí více energie jak s 6ks 500W na fixu.